CZ Podcast #359: PostHog
V tomto díle CZ Podcastu #359 jsme přivítali Vojtu Bartoše a Tomíka Beladu.
S Vojtou jsem se potkal před pár lety, když jsem ho pohovoroval do Ataccamy. Myslím, že nám nakonec dal košem a šel zkoušet štěstí ve vlastním startupu.
Potom jsme se potkali na triatlonových závodech IRONMAN v Hradci Králové a letos na Czechmanu, kde mi vyprávěl, že je pár měsíců v PostHogu a že práce je neskutečně zajímavá a vlastně úplně jiná. Když přidal historku o offsite na Barbadosu, slovo dalo slovo a my jsme konečně Vojtu přivítali v podcastu.
Já používám PostHog výlučně přes Claude Desktop, a proto mě napadlo přizvat Tomíka, který se u nás v Ataccamě o PostHog stará.
Na co jsme během rozhovoru narazili?
Přijímací pohovor
Vojta popisoval, čím si prošel během přijímacího pohovoru do PostHogu. Z těch méně obvyklých věcí mě zaujala jednodenní placená zkouška, kterou v PostHogu nazývají SuperDay.
Uchazeč dostane produktové zadání a během jednoho dne má demonstrovat, jak ho dokáže uchopit, rozpracovat a dotáhnout k něčemu, co funguje. Mimochodem, za ten den dostane zaplaceno 1 000 dolarů.
Zajímavé je, že zadání je záměrně větší, než se dá za jeden den stihnout. Nejde tedy jenom o to, co člověk naprogramuje, ale také o to, jak přemýšlí, prioritizuje a co dokáže skutečně dodat.
Ideální velikost AI týmu
Jak velký má být tým, který vyvíjí software pomocí LLM-powered nástrojů a AI agentů?
Podle mě výrazně menší než dřív. Odpadá totiž velká část kognitivní zátěže v podobě vysvětlování, domlouvání a přesvědčování ostatních. Čím více práce dokáže člověk udělat sám za pomoci agentů, tím méně koordinace potřebuje.
Dotkli jsme se i jednočlenných týmů. Ale nebojte, one size doesn’t fit all. Jestli jsou v týmu tři nebo čtyři lidé, zase tak zásadní roli nehraje.
PostHog ostatně funguje na principu malých autonomních týmů o 2–6 lidech, které mají fungovat skoro jako samostatné startupy.
Otázkou samozřejmě zůstává, jaká je cena takové autonomie. Závislost na jednotlivcích, sdílení znalostí, kontinuita produktu nebo schopnost zastoupit někoho, kdo zrovna není k dispozici. To všechno nezmizí jenom proto, že máme AI agenty.
Bottlenecks
AI dramaticky zrychluje generování kódu, ale tím se také přesouvají bottlenecks jinam.
Pull/merge requesty a code review. Vojta i Tomík zmiňovali, že po evaluaci dostupných nástrojů stejně skončili u vlastních botů na code review. PostHog má dokonce vlastní ReviewHog a StampHog.
Přijde mi to jako zajímavý paradox. Dokážeme generovat mnohem více kódu než dřív, ale někdo ho pořád musí pochopit, zrevidovat a převzít za něj odpovědnost. Zrychlili jsme psaní kódu, ne nutně jeho pochopení.
AI slop granáty. Vygenerovaná hromada kódu, kterému sám autor nerozumí a jenom přenáší zátěž na dalšího člověka v řetězci.
Vojta zmínil, že už žádný kód nepíše ručně. O to důležitější ale je, aby ho četl a rozuměl tomu, co posílá do downstreamu. Jinak jenom hodí AI slop granát někomu dalšímu.
Platform engineering a DevEx. S rostoucím využitím AI agentů podle mě význam platformních týmů ještě poroste. Vývojáři, respektive jejich agenti, potřebují prostředí, ve kterém mohou autonomně pracovat, testovat a bezpečně dodávat změny do produkce.
Překvapilo mě, když Vojta zmínil, že jejich Developer Experience tým má jenom tři lidi.
Přitom řeší CI, merge queue, code review boty, kvalitu kódu a celou řadu věcí, které umožňují ostatním týmům fungovat. A vlastně už nejde jenom o Developer Experience, ale také o Agent Experience.
Product engineers aneb vývojáři u krmelce
Bottom line celého podcastu je podle mě velký posun k takzvaným product engineers.
Pro mě je to naprosto zřejmý paradigm shift. Od archetypu vývojáře, který sedí, jak to trefně v podcastu nazval Filemon, u krmelce a čeká, co mu uzraje v JIRA, k vývojáři, který je pravidelně v kontaktu se zákazníkem, chápe jeho potřeby a problémy a sám přemýšlí, co a proč vlastně stavět.
Když AI postupně přebírá samotné psaní kódu, schopnost porozumět problému a rozhodnout, co má smysl postavit, bude podle mě důležitější než kdy dřív.
UI is dead?
Z produktových témat jsme si docela notovali kolem UI is dead a jeho možné náhrady v podobě MCP tools a public API.
Vojta doslova prohlásil, že v PostHogu operují s vizí, že UI nebude v roce 2030 primárním rozhraním interakce s produktem.
Tohle mi přijde mimořádně zajímavé. Pokud se z AI agentů stanou primární konzumenti našich produktů, bude najednou daleko důležitější, co všechno produkt umožňuje přes API a MCP, než kolik obrazovek a tlačítek má jeho UI.
Mimochodem, Vojta v podcastu zmiňoval přes 1 200 MCP tools. Pro představu, tady je jejich veřejný seznam.
Změna je jediná konstanta
Moje oblíbené téma na závěr.
PostHog mi připadá neuvěřitelně fluidní z pohledu organizačních změn. Vojta zmiňoval, že je za těch několik měsíců už ve čtvrtém týmu.
Vždycky říkám, že změna je jediná konstanta. Jenže takhle to může fungovat pouze tehdy, když tomu odpovídá firemní kultura.
A tím se dostávám zpátky na začátek. K tomu, jak si PostHog vybírá lidi, jak s nimi pracuje během onboardingu, jakou dostávají zpětnou vazbu a jak nekompromisně se řeší případná nekompatibilita.
Bez toho jsou malé autonomní týmy jen další organizační diagram.
Související články
Související epizody CZ Podcastu
- #357 · Převážně nevážně
Dagi a Filemon probírají, co je v poslední době zaujalo a co je trápí.
- #355 · Efektivnější AI modely s BottleCap AI
Výzkumníci z BottleCap AI o efektivnějších modelech.
- #261 · Leadership
O vedení lidí a týmů.