Do říše verzí s rootem

Určitě jste se setkali nejen u větších projektů s problémem řízení, zpracování a zprávy zdrojů, jako jsou zdrojové
 kódy, html stránky, xml data, binární soubory(obrázky,zkompilované soubory apod), xsl šablony …
 Na serveru Root
 začal vycházet seriál pod názvem Výlet do říše verzí., který nám představí možné řešení těchto problémů. Motto seriálu je výmluvné

Nástrojů, které umí udržovat přehled o verzích projektů a vracet
 se do historie, není zrovna málo; my si v tomto seriálu nejdříve ukážeme, co je 
 to a jak funguje RCS, poté se ponoříme do světa CVS, který důkladně prozkoumáme, a v 
 závěru se doufejme opět vynoříme, zhluboka se nadechneme a řekneme si, proč CVS není
 vlastně zdaleka ideální a co s tím.

K dnešnímu dni (25.4.2003) má seriál pět dílů

• Výlet do říše verzí I, který
   přináší první letmé seznámení se světem verzí a představuje systém 
   RCS
• Výlet do říše verzí II, pokračuje
   v seznámení s RCS, konkrétně se systémem větvení, zamykání souborů a stavu revizí.
• Výlet do říše verzí III,
   popis dalších vlastností jako je slučovaní větví aneb začínáme mergovat a také o tom proč a jak vznikají konflikty
• Výlet do říše verzí IV, v tomto díle
   se autor pomalu rozloučí s RCS a zároveň nám ukáže kouzelná
   klíčová slova, která se budou hodit. Závěrem a historickou vložkou zmíní 
   SCCS.
• Výlet do říše verzí V,
   první seznámení se systémem CVS, který autor článku označil za
   RCS na steroidech

Z vlastní zkušenosti mohu referovat pouze o CVS a musím 
 říci, že si bez jeho služeb nedokáži již vývoj většího projektu představit. Což mohu dokladovat na několika praktických 
 příkladech. Rozhodnu se vydat novou verzi programu v CVS tak označim 
 patřičné zdroje verzí například 2.14. Verze je takto stažena, zkompilována a distribuována a současně pracuji na nových požadavcích. Za
 týden se ozve zákazník, že ve verzi 2.14 je chyba. V CVS tak stačí stahnout zdroje 
 platné k dané verzi, vytvořit novou větev například oprava 2.14, provédst úpravu a změnu “commitnout” do opravné větve a do hlavní vývojové,
 větve, pokud je daná funkčnost dále podporována, jen “zmergovat” provedené úpravy.

Příkladu by se dalo najít samozřejmě více mohu pohodlně porovnávat lokalní verze zdrojových souborů s obsahem repository
 a tak zjistit jaké jsem udělal úpravy, popřípadě kde jsou jaké změny. Pokud mě zajíma historie souboru, mohu se jednoduše podívat
 kdo ho kdy a jak měnil samozřejmě i s komentářem, který byl zapsán. CVS
 díky tomu, že umožňuje do souboru zapsat napříkald informace o verzi, poskytuje solidní základ pro kontrolu verzí souborů u zákazníka.
 Konkrétně šablony xsl určené ke transformaci xml, lze snadno doplnit o logiku, která při každe transformaci zkontroluje svoji verzi
 proti zanesené aktualní verzi. Pohodlně můžeme napsat skript(ANT,make), který se může pouštět automaticky, před každou verzi stáhnout zdrojové
 soubory, zkopírovat do patřičné distribuční adresářové struktury, zkompilovat a rozeslat betatesterum.

Z článku možná získáte pocit, že pro CVS budete potřebovat Linux a všechno budete ovládat z konzole.
 To není až tak pravda, minimálně klienti existují pro většinu platforem, navíc existuje mnoho úplně obyčejných 
 GUI aplikací, které se ovládají velice snadno. Já například používám například 
 WinCVS.

Seriál samozřějmě nekonči a můžeme se těšit na další pokračování, o kterém byc rád dále informoval.