Java:konvecne pro psaní kódu

Většina programovacích jazyků si postupem času vytvoří určité
 konvence pro zápis zdrojového kódu. Konvence jsou formální a neformální, 
 ty neformální většinou vznikají přirozenou evolucí a tím jak probíhá migrace mezi
jednotlivými programovacími jazyky.

Tomáš Kouba ve spotu Jak psát identifikátory v Javě a C# poukazuje na základní konvence při psaní identifikátorů. Tomáš se zabývá myšlenkou použití diakritických znaků v názvech identifikátoru. Já osobně bych “české” znaky nepoužil, na druhou stanu je dobře pokud ta možnost existuje, uritě se najdou programátoři, kteří ji využijí.

Nepodceňujte konvence

Pokud se vrátím k Jave, pak existují formální pravidla nejen pro identifikátory. Dokument Java 
Code Conventions popisuje například formátování komentářů, jména souborů a jejich 
organizaci, odsazování nebo deklaraci bloků.

Java Code Conventions jsou uceleným dokumentem, který by si měl alespoň jednou za čas projít každý javovský vývojař. Největší přínos code conventions spatřuji při psaní lépe řečeno sdílení kódu v rámci vývojového týmu. Pokud si všichni členové týmu zažijí jednotná pravidla, pak je výsledná efektivita při práci značná.

Dokonce může dojít i k drobným odchylkám od Java 
Code Conventions, díky kterým mohou vzniknout obecné neformální konvence a formální v rámci vývojového týmu. Mezi takové neformální konvence pak může patřit například pojmenování všech rozhraní s prefixem I (IOsoba) nebo naopak všech implementací rozhraní se sufixem Impl (OsobaImpl).