Metody set a get v OOP jsou špatným návykem

Allen Holub boří další mýtus, po té co v článku Why extends is evil
 (Dagblog — Dědičnost vs. implementace)
 nenechal nit suchou na dědění, se pouští do tzv. accesoru. Accesory jinak též set a get metody nebo setry a getry se používají
 pro zapouzdření neveřejných proměnných objektu.

Fundamentálním přikázáním v OOP je zapouzdření
 objektu. Objekt reprezentuje pouze veřejné rozhraní, kterým umožňuje komunikaci s okolním světem. Vše mimo veřejné
 rozhraní objektu je vnitřní reprezentace objektu, která se skrývá před okolním světem z důvodu, aby jí
 bylo možné v případě potřeby změnit.

class Bar{
     public int foo = 10;
   }

se zapouzdřuje pomocí set a get metod takto
 
 
   class Bar{
     private int foo = 10;

public void setFoo(int foo){
        this.foo = foo;
     }

public int getFoo(){
        return this.foo;
     }
   }

Stejný či podobný kód naleznete v 90% materiálu dotýkajících se 
 OOP. Proč použití
 těchto accesoru není úplně pravé ořechové vysvětluje článek
 Why getter and setter methods are evil.
 Odborná kvalita článku je na velice vysoké úrovni a vřele doporučuji si ho prostudovat.