Uživatelské rozhraní webových aplikací

Přečtení článku User Interface Design for Web Applications Jean Tillman
 (Sova v síti 14.11.2003 Webové aplikace se navrhují jinak) ve mě vyvolalo smíšené pocity. Dozvíme se sice o rozdílech
 mezi uživatelským rozhraním webových aplikací oproti návrhu klasických na obsahu založených stránek, ale
 pohled je to značně letmý a z mnoha body lze polemizovat. Má zkušenost s návrhem uživatelského rozhraní 
 nemůže sice vycházet z případových studií či jiných exaktních měření, ale může Vám nabídnout pohled 
 a názory, které jsem získal v kontrastu s názory prezentovanými článkem.

Page titles je místo, které má obrovský potenciál z hlediska doplňujících informací, které jsou
 kontinuální přes celou práci s aplikací např. období, ve kterém uživatel pracuje. Většinou se nejedná o informace, které
 by byly nezbytně nutné, ale uživatel by o nich měl mít přehled v každou chvíli práce s aplikací. I původní
 účel titulku stránky se naplňuje a každá stránka nebo chcete li formulář má unikátní číslo a popisku, podle které
 je možné stránku identifikovat např. v případě chyby.

Hypertext vs. linear tasks v případě velice jednoduchých webových aplikací lze možná mluvit
 o lineárnosti úloh, ovšem ve většině případů se jedná spíše o krátké lineární úseky a proto se používá
 kombinace “formulářové” a hypertextové navigace.

Scrolling většina uživatelů nese velice nelibě jakoukoliv nutnost rolovat v horizontálním(vůbec)
 a vertikálním směru. Samozřejmě záleží na struktuře formuláře, ale datová část, ke které se vztahuje ostatní 
 logika tvořená navigací a výkonnými prvky(ovládací tlačítka), by měla být celá viditelná bez nutnosti rolování.
 Pokud to z různých důvodů není realizovatelné např. proměnná délka datové části(množství záznamů) pak vyplatí 
 poskytnout mechanismus stránkování nebo zopakování výkonných prvků pod datovou složkou.

Cross-browser considerations je velice ošemetné téma a rozhodně bych se neodvážil tvrdit, že 
 návrháři a kodéři mají pod kontrolou prostředí, na kterém poběží webové aplikace. Platí zde a to bych rád zdůraznil 
 to samé jako v případě klasického internetu. Snažit se v maximální možné míře držet standardů a proprietárním
 technologiím se snažit vyhnout. Jako dobrý se osvědčil způsob minimálních požadavků na prohlížeč. Stačí si například 
 stanovit, že se v případě klientského skriptování budeme držet ECMAScriptu 3.0. pak je v podstatě jedno jestli má klient
 IE 5.0, 5.5, 6.0 nebo Mozillu 1.0.

Browser buttons tedy navigační tlačítka prohlížeče jsou noční můrou spíše pro serverové progrmátory.
 Použítím vhodné kombinace tlačítek další — předchozí lze uvést aplikaci
 řekněme do nekonzistentního stavu způsobujícího chyby. Spíše se ovšem jedná o ošetření na straně serveru, kdy
 jde například technikou posílání počítadla tyto stavit částečně omezit.

Home page v případě webových aplikací se jedná o rozcestník vlastní aplikace. V případě více aplikací
 pak domovská stránka slouží k výběru aplikace, prohlížení nápovědy, přihlášení, registrace případně jiného úkonu nadaplikačního charakteru.