Klam přeživšího
Víte jak se jmenoval druhý astronaut na měsíci? Víte koho porazila Kateřina Neumannová v posledním závodě, ve kterém vyhrála zlatou olýmpijskou medaily? S kým soupeřil Roald Amundsen o jižní pól. Možná víte, že rádio vynalezl Guglielmo Marconi, pokud ho tedy nakonec nepřiznají Nikolu Teslovi. Cílem nemělo být zkoušet vaše všeobecné znalosti. Chtěl jsem poukázat na fakt, že historie si pamatuje jenom vítěze. Vítěze a často pionýry, které napodobujeme ve slepé víře, že nám to pomůže. To nás vede k logické chybě v úsudku, která se nazývá klam přeživšího patřící mezi kognitivní zkreslení.
Během druhé světové války se spojenci snažili snížit ztráty letadel. Provedli studii, ve které zkoumali místa zásahů u letadel, které se úspěšně vrátily z bojových misí. Na místa s největší koncentrací zásahů doporučili přidat pancéřování. Na první pohled to doporučení dává perfektně smysl, nebo ne? Bohužel se dopustili logické chyby, protože nevzali v úvahu letadla, která se těch bojových misí nevrátila. Pokud by je vzali v potaz, muselo by je napadnout, že zásahy na letadlech nebyly kritické pokud se s nimi dokázala vrátit. Naopak bylo potřeba pancéřovat místa bez zásahů. Naštěstí to napadlo statistika Abrahama Walda, který poukázal na tuto zjevně logickou chybu.
Klamem přeživšího uvádím většinu mých veřejných prezentací. Chci tím posluchačům sdělit, že cokoliv co popisuji, fungovalo v mém kontextu a možná tady bylo tisích dalších lidí nebo firem dělajících totéž s přesně opačným výsledkem.
Proč o klamu přeživšího a chybě v úsudku píšu? Všichni se necháme čas od času strhnout něčím co dělají faktičtí nebo domnělý vítězové a slepě to aplikujeme aniž bychom vzali v potaz ty, kteří dělali totéž a neuspěli. Není důležíte zdali se jedná o technologie, agilní metodiky , procesy, programovací jazyky, firemní kulturu. Pokud se chceme inspirovat u vítězů, neměli bychom se ptát co dělají, ale proč to dělají případně jaké jsou jejich podmínky.
V článku jsem Nejsme Google a zkratky v podobě kyslíkových stanů nefungují jsem to popsal následovně:
Měli bychom koukat na Google, Netflix nebo Spotify, ale měli bychom zůstat nohami na zemi a uvědomit si, že řešení které používají odpovídají problémům, které řeší. Všichni asi intuitivně cítíme, že mít jeden obrovský monolit není správné, ale správné ani není slepě jej rozdělit na tisíc mikroslužeb, jako to má Netflix, protože takhle se to přece dělá.
Ještě lépe to zaznělo v panelové diskusi k DevOps zkušenostem od Adam Surak
Google řeší problémy Googlu. Až budete mít problémy Googlu, řešte to jako Google. Do té doby se koukejte jak to řeší firmy podobné té vaší.
Neměli bychom jít po liteře, která je často nepřenositelná, ale po duchu, který se dá aplikovat v různém kontextu. Bez ohledu na to zdali je kontext definován typem firmy (startup, korporace), technologií, množstvím legacy kódu, typem vývojářů (t-shaped, experti, junioři) atd. Přidávám k dobru dva články, které se mi s tématem tento týden spojily.
