dagblog.
← Archiv

Jak čtu ušima


Číst ušima tenhle slovní obrat jednou použil Jarda Holaň, když jsme se bavili o knize Inovátoři. Zatímco já ji přečetl, on ji vyposlechl v audio podobě. Číst ušima dokonale vystihuje vjem, který mívám při poslechu audioknih. Oblíbil jsem si je nejenom z ryze praktických důvodu, o které se s vámi na dalších řádcích rád podělím, ale taky trochu z nostalgie. Rádio, taková ta věc či médium, které možná znáte díky Leoši Marešovi. Já na rádiu vyrostl při poslechu sportovních přenosů z hokejové ligy. Sedm či kolik mačů hraných paralelně, komentátoři si předávají slovo a popisují co se stalo či právě děje v přímém přenosu. Občas výbuch diváků, když padla branka na správné straně hřiště.

Mluvené slovo totiž, na rozdíl od četby, dokáže pracovat s emocí. Navíc ho dokáže šikovná produkce podbarvit zvuky, které přímo souvisí s dějem. Když si Sběratel kostí mumlá při broušení břitvy sám pro sebe a vy slyšíte charakteristický zvuk broušení, běhá vám mráz po zádech. Nebo zlověstné zvuky vesmíru při poslechu Vetřelce — probuzení. Čeští herci byli vždy extra třída mluveného slova. Stačí si pustit jakýkoliv film s Luisem De Funes s dubingem pana Filipovského nebo Jean Paul Belmonda v podání pana Krampola. Česky mluvené audioknihy a jejich produkce na tuhle tradici hrdě navazují. Charismatický čtený Faktor Churchill stojí za to.

Hodně lidé nečte a jako důvod uvádí nedostatek času. Já nejčastěji čtu před spaním, tedy četl jsem, než se nám narodil Max. Díky tomu, že máme v ložnici vetřelce, nemůžu před spaním svítit. Na elektronickou čtečku knih bývám unavený a proto je pro mě audiokniha skvělý prostředek, který nahrazuje papírové knihy. To stejné platí v případě pokud cestujete do práce veřejnou dopravou nebo potřebujete vycpávku do uší při monotóním tréninku s nízkou intenzitou, 105 hodin Přemyslovské epopeje oceníte při tréninku na Ironmana.

Audioknihou si krátím čas během řízení. Jedinou nevýhodou je moje manželka, která vždycky usne a já jí pák musím chybějící část příběhu převyprávět. To je oříšek, obzvláště pokud posloucháte nějakou severskou krimi třeba Červenku, kde se to postavami jenom hemží. Proto je lepší volit nenáročnou literaturu třeba cestopis 40 dní pěšky do Jeruzaléma nebo biografii To nemyslíte vážně, pane Feynmane!.

Audioknihy mají tu výhodu, že si je můžu vyzkoušet. 45 minut ukázky většinou stačí, aby si člověk udělal úsudek, jestli ho kniha zaujme či nikoliv. Můžete vybírat podle chuti a nálady. Případný nákup je otázkou jednoho kliknutí na mobilním telefonu. Sice si vyloženě užívám přehrabování knih v knihkupectví, ale tohle má něco do sebe.

Jedna z mála nevýhod audioknih je půjčování. Často za mnou někdo chodí s prosbou o tip na dobrou knihu. Většinou stačí jenom šahnout do knihovny a vybrat žadateli dva až tři tituly. S audioknihou je to dost nepraktické neb jsem líný stahovat všechny části v mp3. Audioknihy jsou teda pěkní mackové, když to třeba porovnám s naším podcastem, kteří mohou hravě spotřebovat váš datový tarif.

Už mám za sebou více než 25 knih přečtených ušima a vřele vám tohle médium doporučuji.

Verze na Medium

Související články

Související epizody CZ Podcastu