Nic v životě není zdarma

Alespoň David Grudl se o tom přesvědčil při vývoji webového frameworku Nette. Schválně jsem vynechal slovo open source, přestože David položil rovnítko mezi zadarmo a open source s přívlastkem komunismu. Dlouho, předlouho jsem přemýšlel kdy nějaký framework, který jsme používali, byl placený. Svět se změnil a s ním to, za co se platí.

Když jsem začínal programovat v roce 2001, bylo zcela běžné, že se většina softwarového vybavení platila. Měl jsem Windows, databáze byla tehdy Oracle nebo MSSQL, vývojové prostředí JBuilder. Před tím to snad byl ještě Visual Basic, bůh ví, jakou to mělo licenci či zdali se to platilo. Já student to tehdy určitě ukradl. Někdy kolem roku 2002 jsem zaznamenal Enterprise Javu a obchod s aplikačními servery zažíval žně. Websphere, Weblogic, Oracle Java server, stály statisíce. Pokud si dobře pamatuji byl tenkrát jedinou zdarma dostupnou alternativou JBoss.

Situace, která se týkala knihoven a frameworků, které se používaly při vývoji, byla zcela jiná. Prakticky od počátku byly všechny ve formě open source knihoven. Rozdíl mezi aplikačním serverem a frameworkem netřeba popisovat. Jeden podstatný detail by však neměl zapadnout. Aplikační server či jiný middleware a databázi si v té době vybíral někdo kdo tu aplikaci (software) kupoval a provozoval, framework si vybíral vývojář. Ten kdo to provozoval držel rozpočet. Vývojář měl maximálně hlas poradní.

S tehdy běžným licenčním modelem per procesor nebo stroj nebylo úplně jednoduché používát komerční knihovny a ty bundlovat do aplikací. S příchodem cloudu a softwárových služeb či DevOps přestala částečně existovat bariéra v podobě softwárového stacku, do kterého se aplikace nasazovaly. Asi kolem roku 2010 mě vůbec nenapadlo, že bych měl-mohl používat něco co není open source.

Naopak, nutná podmínka byla open source a vždy jsme posuzovali i velikost komunity, jak je projekt aktivní, dokumentaci, jestli za ním stojí nějaká komerční společnost, jestli je kolem ekosystém dalších nástrojů. Najednou jsem přestal vnímat, že jediným atributem je open source. Naopak už to muselo být open source a něco… To něco bych dnes pojmenoval slovem produkt.

Produkt je narozdíl od knihovny nebo frameworku, jehož jediným atributem je open source, něco víc za co jsem ochoten platit. Lhostejno zdali je to ve formě supportu, rozšíření, školení a nebo kombinace hardware a software nebo provozu (aktuální v době cloudu). Open source byl a je pro mě u frameworků a software obecně důležitý nikoliv z důvodu, že je zdarma, ale že mi garantuje svobodu jednání (minimalizuje vendor lock-in). Pokud máte skvělý framework nebo knihovnu, ale nemáte produkt, nic si za to nekoupíte. Může to být zábava, koníček, nástroj k učení, reference cokoliv co si dokážete jakkoliv zracionalizovat v hlavě, vzhledem k času a úsilí, které tomu věnujete, ale rozhodně se tím neuživíte a neměli byste s tím ani počítat.